Kontext
Podél severní hranice pozemku vede historická cesta, která dnes slouží pouze jako příjezd k několika málo sousedním stavením. Původní zástavbu, v tomto místě, tvořil statek, který obsahoval několik hospodářských stavení. Hospodářské stavby, spolu s výraznou obytnou budovou, byly orientovány kolem dvora. Celý soubor byl umístěn na zvýšené terénní terase, která byla vymezena vysokou kamennou zdí vůči, níže položené, cestě. Tento motiv se na Broumovsku lokálně dochoval dodnes. Z původní situace pozemku je dodnes výrazně patrná velká opěrná zeď, částečně kamenné štítové zdi stodol. Pozemek stavby má tedy tři výškové úrovně – spodní v úrovni cesty (pod opěrnou zdí), střední terasu určenou k zastavění a horní svažitou část louky.
KONCEPT
Nejvhodnějším prostorem pro umístění stavby je střední terénní terasa, nad kamennou opěrnou zdí. Díky této zdi bylo možné vytvořit velkou rovnou plochu, v jinak velmi svažitém terénu. V západním cípu pozemku je možné vytvořit pohodlný nájezd na zvýšenou úroveň, jelikož zde býval vjezd do statku a brána. Obytná stavba je orientována podél kamenné opěrné zdi ve vzdálenosti 3 metry od ní. Tato pozice stavby má několik výhod. Hlavní obytná fasáda domu je orientována na jihovýchod, směrem k lesu a otvírá se do prostoru zahrady, která zabírá celou střední, rovnou část pozemku. Prostor mezi domem a opěrnou zdí zaujímá parkánová zahrada s vloženou terasou, hlavní kvalitou tohoto venkovního prostoru je výhled do údolí řeky Metuje. Posunutí domu dále od původní zdi snižuje riziko poškození zdi při zakládání novostavby z důvodu přitížení rubové strany zdi.
Stavba rodinného domu má lineární charakter, půdorysná stopa má proporci zhruba 2,5:1 při celkové délce 17,6 metru. Stavbu tvoří dvě hmoty, které se liší tvarem, orientací i vnitřní náplní. Jižní hmota se otevírá zejména na jih, prosklenou fasádou zimní zahrady a krytým vstupem. Tato hmota je nižší, má plochou střechu a zhruba čtvercový půdorys. Dále obsahuje zádveří, technickou koupelnu, pokoj pro hosty a malou pracovnu vloženou do velkého okna orientovaného do parkánové zahrady. Severní hmota je užší, delší a vyšší. Větší část vnitřního prostoru zaujímá centrální obytná místnost s kuchyní a krbem, která se otevírá do obou zahrad a tvoří tak průhled domem. U severního štítu je blok ložnice s šatnou a koupelnou. Jednotlivé funkce uvnitř domu jsou kladeny podél dvou podélných komunikačních os. Výrazným kompozičním prvkem stavby je průnik obou hmot, napětí vznikající jejich rozdílnou proporcí je podpořeno šikmou atikou severní hmoty, stoupající směrem k průniku hmot. Vedlejším, avšak žádaným, efektem tohoto principu je zvětšení světlé výšky v obývacím pokoji oproti ostatním prostorům uvnitř. Vnější forma domu je spíše minimalistická, kromě samotného tvarování domu neobsahuje další výtvarnou vrstvu a plochy fasád jsou scelené do jedné struktury omítky přírodního, světlého odstínu. Fasádní výplně jsou kombinací (přiznaných) dřevěných oken a bezrámového zasklení. Střechy obou hmot obsahují vegetační souvrství, protože jsou z horní části pozemku pohledově exponované.
